30. září 2019

ať v tobě, a v každém, kdo vzývá Mé Jméno, vládne Můj Pokoj, který vám byl dán…

dcero, od začátku jsem tě vedl tak, abys zachovávala a žila všechno, čemu jsi byla vyučena… Duch Svatý, Dárce Života, rozdává Své dary každému z vás a každému bylo dáno, aby měl svůj vlastní podíl na milosti; někteří z vás zůstali v Jeho milosti, jiní se časem odcizili Mně, životu v Bohu a vzdálili se ode Mě; když se setkají s Mým Křížem, tak z Něho dostanou strach; neučil jsem vás, že Můj Kříž a Já jsme spojeni a neoddělitelní?

tyto duše jsou dnes mrtvé, ale Já jsem příliš citlivý, příliš soucitný, abych je nechal žít v hříchu až do dne, kdy se setkají se Smrtí a budou souzeni; Má Láska Mě nutí, abych hledal různé způsoby, jak je všechny dosáhnout, neboť všichni mají žít a sdílet Mou Slávu; tak velikou láskou vás Můj Otec a Já všechny milujeme, ano, milujeme vás k zbláznění! Láskou, která Nám nedovoluje, abychom se od vás vzdálili, Láskou, která nás poutá dohromady; neboť z Lásky jsem se stal člověkem, abych žil mezi vámi a mezi vámi zůstal;1 tato veliká Láska Mě vedla k tomu, že jsem ochotně snášel Své Utrpení, abych osvobodil Své stvoření a všechny vás zachránil;

proto tě dnes žádám, dcero, abys zářila a byla šťastná! abys zářila zevnitř i navenek; „δόξασε με κάθε στιγμή, κάθε λεπτό, κάθε ώρα, σε όλα, και σε όλες τις περιπτώσεις…“2 

dobrořeč Mi za všechny a za všechno… jdi v Mých stopách, buď se Mnou naprosto jedno; vždy Mě vítej ve svém životě a dovol Mi být součástí tvého života; buď Mou Rukou, buď Mou Nohou, buď celým Mým Tělem! ptáš se Mě: „jak? co máš na mysli? a jak by se mohlo stát, že ty, ubožačka, špetka prachu, drobné stvořeníčko, bys mohla být Mou Rukou, Mou Nohou a Mým Tělem?“ proč, zapomněla jsi, že když jsi Mi dala svou vůli, celou svou vůli, tak jsi zemřela sama sobě, že už z tebe nic víc nezůstává3? jestliže tobě, která jsi nejposlednější a nejubožejší, bylo dáno tolik, proč bych nedal mnohem více těm, kteří Mě vždycky milovali? jestliže chcete dosáhnout zbožštění, Já, Bůh, který jsem nedělitelný ve Svém Božství, po vás žádám, abyste Mi nabídli svou vůli a zemřeli sami sobě, takže z vás nic nezůstane; nic! pak vás majestátně a s mocí pozvednu, abyste se stali částí Mě; obklopím vás a úplně zahalím, abyste se všichni stali součástí Mne; učiním vás dokonalými, takže všechno, co bylo poskvrněno hříchem, bude krásné a bude zářit v Mém Světle ve vaší proměně, bude to božské, naprosto skvělé; tímto způsobem vstoupíte do Nebe;

Já Jsem Brána do Nebe;

nezůstávejte neteční a racionalističtí, neboť právě tyto věci vás mění v pragmatické4 a duchovně slepé bytosti, což přináší Smrt a brání vám porozumět Mému Jazyku;

pravím vám, jestli jste stále pohřbení ve své temnotě a v sobě samých, jaká vám zbyla naděje? nezůstávejte neteční jako lidé bez života, jako mrtvoly, připraveni o to, co vám nabízím! snažte se, abyste byli oddělení od všeho, co vás ode Mě vzdaluje, rozbijte tuto bariéru nevraživosti a racionalismu, radujte se a odhoďte tuto beznaděj a strach ze Mě!

slyšeli jste někdy o bezmezné Lásce? o Lásce, která září a vládne ze středu Vesmíru, odkud se rozšiřuje do celého Vesmíru? Má Láska převyšuje všechny věci; Já jsem nade vším, co jest, Já jsem Zářivé Zjevení v celém Vesmíru i v každém srdci, které vám umožňuje, abyste dosáhli samotných výšin kontemplace; Má Láska se vtěluje do vaší duše, vaší mysli, vašeho intelektu, a proniká vaše srdce jako ranní rosa kanoucí z nebe; každá jiskřivá kapka této rosy se stává uzdravujícím lékem na každou nedokonalost vašeho těla a duše; pak, když se vaše tělo a duše ponoří do Mého Světla, získáte ctnost vnitřní svobody a účast na božství; pak konečně, Já, který jsem Ženichem Svého stvoření, jak jsem vám to důkladně vysvětloval již dříve5, vstoupím do vašeho srdce, jakmile Mi to dovolíte a budete naprosto svolní, bez jakýchkoliv pochyb, ke spojení v Mém horoucím objetí; poznání, že jste padli do horoucího objetí Mne, svého Boha, vás zapálí Plamenem; budete ponořeni do Ohně, který vás přivede k Životu, kterým jsem Já; a zatímco budete vstupovat do Života, celé vaše bytí bude zářit oslnivě bílým světlem, zalité třpytivými závoji Světla a Safírů, a všechny vaše údy se budou ztrácet ve Mně a stávat se krásnějšími a krásnějšími a Já, v této chvíli proměnění, nechám stékat myrhu z Mých Prstů, abych vás pomazal od hlavy až k nohám;

zjistíte, že jste mimo vše, co vás obklopuje, jinde než většina lidí, mimo hluk a všechno, co vytvořil člověk, mimo všechno lidské a tělesné a konečně Mě spatříte… v tomto nepopsatelném okamžiku, stále opojeni pohledem na Mne, zatímco se budete celí chvět, osmělíte se pozvednout zrak, abyste Mi pohlédli do Očí, do těch Očí, které vás utvářely, těch Očí, které pro vás plakaly, když jste sešli z cesty vedoucí ke Mně, těch Očí, které vás litovaly ve vaší bídě, těch Očí, které vás nikdy nespouštěly z Dohledu a které vás sledovaly, aby vás přivedly zpět k Milovanému, k Tomu, kterému jste vždycky patřili, a pochopíte Nekonečnou Lásku, kterou k vám mám, ubohá malá stvoření! do těch Očí, které jsou Oceány Lásky… vaše srdce, chvějící se vzrušením, uvědomující si hlubiny Mé Lásky, utrží ránu, která se nikdy nezacelí, ránu, která bude způsobena objevem Krásy vašeho Boha, objevem Jeho Nádhery, Fascinujícího Půvabu Jeho Přítomnosti; budete hledět na jediného Boha, skvícího se v Jeho Nádherném Světle, objevíte Dárce Života, Pána pánů, který prolil Svou Vlastní Krev za vás, aby vás vykoupil a zachránil, abyste sdíleli Jeho Slávu… váš Ženich, váš Milovaný, vás bude vytrvale přitahovat zlatými provazy blíž k Sobě, abyste už od Něho nebyli nikdy odděleni; staneme se Jedním; vaše duše bude sjednocena se Mnou a Já, Bůh, budu sjednocen s vámi;

duše! tvá touha po Mně, tvá žízeň po Mně, Má dcero, tě přivedla ve tvé kontemplaci ke Mně, do zaslíbeného manželství, do mystického sňatku; do Božské Lásky… a hluboká noc se už vytratila ze tvé duše, tělesné rozkoše jsou pouhou minulostí a tou i zůstanou a nemají pro tebe větší cenu než prach a popel, protože před tebou stojí Nepřehlédnutelná Sláva, s ničím nesrovnatelná, jasnější než luna, zářivější než slunce;

usiloval jsem o tebe ode dne tvého zrození s horoucí touhou učinit tě Svou v Božském Sjednocení a vést tě do manželského mystického svazku, abych tě oděl zářivým manželským závojem nesmrtelnosti, jako tehdy, když jsem tě navštívil6 jako Ženich, abych se s tebou oženil a učinil tě Svou Nevěstou… a ty, aby sis pak plně uvědomila, Kdo byl s tebou a skláněl se k tobě, a měla jsi z toho radost;

pak jsem tě vedl, jestli si dobře vzpomínáš, do komnaty Mé Matky, do světnice, kde tě zdokonalí; nyní jsem konečně vstoupil do tvého života a oživil jsem tvou touhu Mne dosáhnout na tvé nesnadné cestě a zůstat Mou věrnou Nevěstou; tentokrát už s absolutním nasazením z tvé strany; když jsi objevila Mou nevýstižnou Krásu, která se nedá s ničím srovnat, když sis uvědomila, že naše Božské Sjednocení povede k vnitřní svobodě7, která odvádí duše pryč ze světa, tvá duše bude dbát na Má nařízení, tvá ústa Mi budou provolávat chvály, poté, co jsem se vrátil, abych tě probudil z hlubokého spánku a ty jsi spatřila Mou nevýstižnou Krásu, opustila jsi svět, obrátila ses k němu zády, abys místo toho byla ukojena Božskou Něhou v Mém objetí;

Ó, co bych neudělal pro každou duši!

být s Tebou mě činí dokonale šťastnou! sklonil ses, abys mě nechal vstoupit do Svého objetí, v němž jsem obklopena Tvou Něžnou Láskou, v Bezpečí, kde cítím, že jsem Doma a že jsme rodina, kde mám pocit, jako bych Tě vždycky znala, že jsme důvěrní přátelé a že to tak vždycky bylo!

nebuď ohromená!

nejenom, že jsem ohromená, ale vůbec nemohu najít slova, abych popsala své pocity… je nemožné vyjádřit, co chci skutečně říct…

nepotřebuji slova, abych ti rozuměl a věděl, co máš napsáno v srdci, čtu ve tvém srdci a to stačí!

možná teď budu troufalá, ale ráda bych ti řekla, že bych si přála více kontemplovat Tvou Svatou Tvář, že bych Tě chtěla vidět tváří v tvář…

jednoho dne uvidíš… ale požehnaní jsou ti, kdo Mě viděli jednoduše jako Světlo ve své temnotě, a ještě více požehnaní jsou ti, kdo Mě neviděli, a přesto ve Mne uvěřili; požehnaní jsou ti, kdo byli pozváni, aby se oděli do Mne jako do svého svatebního roucha, ti uvidí Světlo; a požehnaní jsou ti, kdo vytrvale a neúnavně následovali Můj Kříž a objali Ho, budou pozvednuti do Ráje a budou žít ve Světle;

Mé Božské Světlo se sjednocuje s každou duší, s každou bytostí, i když se někteří maskovali ve tmě, aby Mě napodobovali, Mé Světlo je mnohem silnější než oni a proniká ty nejtemnější kouty a doupata, aby na ně svítilo a uzdravovalo je… ten, kdo je navštíven Moudrostí, je osvícen, aby porozuměl Mé Vůli a Mým výrokům, které pronáším dnes; jeho duch, jeho myšlenky, jeho chování, jeho úsilí Mne dosáhnout a jeho skutky Mne oslaví; porozumí, že bez Mého zjevení v jejich nitru, které jim dám Já, moudrost filozofů nemůže stačit k dosažení Moudrosti, která pochází shůry, ode Mne;

zůstaň dítětem, Vassulo, a malá, neboť to tě udržuje ve skrytu Mého Nejsvětějšího Srdce; Láska tě miluje! ic


1 V eucharistii.
2 Slyšela jsem Ježíše, jak mi říká řecky: chval Mě v každé chvíli, každou minutu, každou hodinu, ve všem a za všech okolností.
3 Také jsem zároveň slyšela: už z tebe nic víc nezbývá.
4 Také jsem slyšela: „účelné“.
5 Toto téma je obsaženo v Ódách Nejsvětější Trojice a Ženichově Písni (Canticle of the Bridegroom – Sbírka vybraných poselství vydaná knižně).
6 Když mi bylo kolem deseti let, tak mi Bůh dal sen, v němž byl můj Ženich a já jsem se viděla vedle Něho, jak jsem šla ve svatebním průvodu, lidé kolem se radovali a mávali dlouhými palmovými listy; potom mě zavedl do komnaty, kde na mne čekala Jeho Matka, která měla velkou radost; přivítala mě a upravovala mé svatební šaty a můj účes pro Svého Syna…
7 Pozn. překl.: v angl. orig. „Impassibility“.