26. dubna 2005
Velikonoce – úterý Svatého Týdne 2005
Já Jsem; vše, co požaduji, je věrnost a láska; bezpečně střež Mé Slovo;
Pane! Jak bych mohla mít sílu neustále sledovat a kontemplovat Toho, kdo mi zasadil ránu tak hluboko do srdce? Ty víš, Pane Ježíši, že jsem neměla zájem studovat nebo se nějak vzdělávat v teologii, získávat Poznání a Svatou Moudrost; chyběla mi Moudrost, která pochází od Tebe; vše, co je Svaté, mi bylo cizí, ani jsem nikdy nevynikala v nějakých ctnostech, spíše naopak; přesto jsi mne v tomto politováníhodném stavu nesl na Svých Křídlech, abych se neunavila; nabídl jsi mi bezpočet milostí, abych Tě slyšela, abych Tě viděla, abych s Tebou hovořila; a společně, Vznešenosti, Rádče a Pane, který vládneš nade Vším, jsme vystoupali na nebesa, abys mě vychovával ve Svých Nebeských Nádvořích a učil mě duchovnímu životu v Tobě!
Tvé Království ke mně přišlo grátis… povznášející cesta k životu; je o Tobě známo, že zkoumáš srdce, proto Tě zvu, abys zkoumal mé srdce, neboť vím, že jsem nevykonala nic svatého; cítím, že jsem ještě nesvlékla své nedostatky, spíš mám dojem, že jich ještě přibylo; a co se týče Tvých přikázání, mám pocit, že jsem jich porušila hned několik;
cesta života znamená přebývat v kázni – dodržela jsem sliby, které jsem Ti dala? dostála jsem vůbec svým závazkům? o tom též pochybuji; a přesto, Ty jsi stále se mnou, i přes všechna moje selhání, mne neustále obklopuje Tvé Světlo a fascinuje mě Tvou úchvatnou Přítomností a způsobem, kterým na mě vrháš Svůj letmý pohled;
mám z Tebe pocit, jako kdybys neměl zájem o nikoho jiného, jako kdyby na zemi nezůstal nikdo jiný kromě mě, jako bych já byla Tvá jediná láska – vyvolená! Písmo říká:1 „Jahvovou lampou je duch člověka, který proniká až do hloubi jeho nitra;“ potřebuji, abys mě důkladně posoudil a poradil mi, co mi schází a kde jsem selhala; Nejslitovnější Pane, Záštito našeho života, smiluj se nade mnou hříšníkem;
narouboval jsem tě na Sebe, abys rostla v Mém Duchu a v Mé Lásce; Vassulo, láska je nade všechno; oživuje všechny ostatní ctnosti; pochop, že je to především Má Svrchovanost, která Mě nutí být ke všem shovívavý; vládnu každému s velkou shovívavostí, možná jste všichni nehodnými hříšníky, ale Má trpělivost je veliká; to všechno vás má naučit tomu, jak se chovat k druhým; když soudíte, abyste odráželi Mou mírnost, a když jste souzeni, abyste očekávali milosrdenství; ano, dovoluji si zkoušet tě, abych si ověřil, že jsi hodna být se Mnou; tak nedovol své naději, aby se vytrácela; dosáhnout dokonalosti je to, čeho si žádám od každého z vás; snaž se Mě potěšit, neboť právě to si přeji, vytrvej na cestě spravedlnosti a Já, Nejvyšší, se o tebe budu starat; opakuji, neboj se rozbouřeného moře2; Má sláva přijde z Východu;
Církev je ve vašich časech napadána; západní svět odpadl; ďábel je povzbuzuje, aby propagovali relativismus, sekularismus, liberalismus, materialismus a absolutní nedostatek respektu vůči životu; taková zla pochází od ďábla, který se pokouší zničit Mou Církev, Má Přikázání, Má Nařízení a Můj Zákon i všechny životní hodnoty; Moje Církev je v takovém zmatku kvůli svému rozdělení, a jestliže je slabá, tak je to kvůli hříchu rozdělení hierarchie církve; jejich duch nereaguje na Mé výzvy k pokání a ke smíření; jejich duch naduté pýchy by měl být nahrazen duchem pokory a mírnosti, jejich duch předpojatosti duchem nestrannosti3, jejich duch strachu duchem důvěry, jejich duch tvrdohlavosti duchem shovívavosti; potřebuji, aby se smířili; Církev se musí sjednotit, jednota jasně ukáže všechny jejich omyly a zabrání, aby se dál rozrůstaly; omyly, které jsou prosazovány těmito odpadlíky, aby pronikly4 do Mé Církve; opravdoví duchovní vůdci jsou v Mé Církvi potřeba více než kdy jindy; ať kazatelé v Mé Církvi káží tak, jak se Mi líbí; ať nejsou těmi, kdo se omezují jen na kárání toho, co je neduchovní, protože tito lidé Mě netěší; mám velkou bolest, když slyším neduchovní kázání bez života; co mám dnes říci? mám jim gratulovat? mám jim gratulovat, když je jejich duch plný prázdných slov? když jejich duch má stále zábrany plynoucí z minulosti? buďte jednotní, to je, a vždy byl, Můj Příkaz všem Církvím; žijte v míru,5 a mír nastane na celém světě; uznejte, že jste Mi ublížili, a tak se zbavte tíže svého hříchu; nebyli jste všichni pokřtěni v Nás? a nebyli jste oděni do Mě? tak jaké jsou mezi vámi rozdíly? vy všichni jste jedno ve Mně; hlásej, Má Vassulo, Má Slova a jednej podle nich; vyslovil jsem Svou Vůli v tobě; ukládám ti povinnost udělat vše, co jsem ti řekl; neměj pochyb o Mé Moci a o Mé Autoritě; nechávám tě zakoušet těžkosti, ale tyto nebudou překážet Mé Moci ani Mé Autoritě; Má Vůle se nakonec naplní navzdory tomu, co si většina tvých oponentů myslí… dokončím v tobě Své Dílo; vždy uctívej Mne více než lidi; buď ke Mně upřímná a zůstaň věrná, Mé dítě, tak jako jsem Já věrný tobě; přilni ke Mně a zůstaň slabá, abych Já mohl být nadále tvou silou; miluj Mne nade všechno; Já, Ježíš, Syn Boží a Spasitel, ti žehnám; ic
(Později:)
Pane?
Já Jsem; naslouchej svému Učiteli; ano; snášej všechno s láskou; dcero, volej Mne, kdykoliv si přeješ; někteří lidé uznají tato Díla a jiní ne; buď si vždy vědoma Mé Mocné Přítomnosti; ponechej vše v Mých Rukou, měj víru a důvěřuj; žádné z Mých Slov není zbytečné; pojď, Já a ty, společně; dovol Mi užívat tě pro Svou Slávu, a nezapomeň: Já Jsem, který Jsem; –
křehké stvoření, nebylo to z žádného jiného důvodu, než pro Mou věrnou lásku, že jsem zachránil tebe i ostatní Svým očistným Ohněm a obnovou v Duchu Svatém… nezapomeň, že Já jsem Autorem tohoto zjevení; velká jsou Má Tajemství víry; velká je Má Láska k vám všem; nikdy nepochybuj; Obhájce a Autor tohoto Hymnu Lásky je: Můj Svatý Duch; ach, Vassulo, volej Mne; ano! uhas Mou žízeň a rozhojni svou lásku ke Mně; vždy přijímej Můj Kalich; my, společně? ic
