18. února 1997
Můj Žalme a má Písni,
můj Amen,
můj Bratře, má Sestro a Příteli,
můj Otče a Matko,
moje Sladká Vůně a mé Kadidlo,
můj Sluneční Svite a mé Světlo,
můj Jasný Plameni,
který nikdy nepřestane zářit,
má Hostino bez konce,
mé Bezpečí a Základe mé síly,
má Hojnosti a mé Bohatství,
moje Bráno Věčnosti,
Proč tančíš radostí
při pohledu na to zrníčko prachu,
které kolem Tebe prochází?
jeho absolutní nicota působí, že Mé Srdce poskočí s takovou radostí, že to přitahuje pozornost Mých Andělů, kteří Mě obklopují;
Ty a jedině Ty jsi můj Kalich…
co bych nedal někomu tak slabému… co bych pro něho neudělal… ať je požehnán tvůj běh tímto světem se Mnou, neboť zachrání mnoho duší;
ať se dokonce hory a pahorky hluboko skloní, když uslyší Mou Píseň pokoje, kterou dávám Svému lidu; připomeň jim, že budu chránit ty nejchudší;1 řekni jim, že ve vašich dnech začne kvést ctnost a všeobecný pokoj brzy pokryje Mé stvoření, neboť Má vláda se rozšíří od moře k moři; v Mé Přítomnosti se Šelma bude krčit a tvoji nepřátelé, kteří jsou i Mými nepřáteli, se budou plazit v prachu; Amen je na cestě, aby očistil stravujícím ohněm každé pokolení, protože nenávidím skutky odpadlíků; nyní nebesa konají své dílo, proto Mne oblékej jako bohatý šat, abys oznamovala na naší cestě slova Toho, který je Amen; následuj stopy v Mých šlépějích, které jsou zalité Mou Krví;
miluji tě, dítě, otoč se a podívej se na Mě, pak Mi řekni, že Mě také miluješ; se Mnou Láska nekončí, Má Láska je věčná a stálá; zkus Mě tedy napodobovat; naplň se Mou Láskou;
Já, Ježíš, ti žehnám;
