19. září 1986

pokoj tobě; Já jsem Pokoj; nerebelujte proti Mě; vy všichni, kdo máte uši, naslouchejte; naslouchejte Mým poselstvím, skrze něž vás volám; proč, proč jste Mě opustili? Mne, který vás tolik miluji; proč je vás tak málo, kdo na Mě pamatujete? nebyl jsem to Já, Bůh, kdo vás stvořil? nemiloval jsem vás, nepečoval jsem o vás s láskou a nežehnal jsem vám? nechali jste se svést iluzemi? to je to, čím se pyšníte? nevnímali jste Mě? očistěte se, protože Já jsem ve vás; jste, milovaní, jako listí na podzim, uschli jste a padli? děti, děti, vraťte se ke Mně; naplňte Má Svatá Místa a potěšte Mě;

Milý Nebeský Otče, co když nebudou naslouchat?

každý člověk má uši a každý by měl vědět, k čemu jsem mu je stvořil; dal jsem jim oči, aby rozlišovali mezi tmou a světlem;

zvětši Mou radost tím, dcero, že uchováš svou lásku pro Mne; s radostí Mě přivítej ve svých modlitbách; Já jsem tvůj Nebeský Otec, Bůh Všemohoucí; čti Mé Slovo; spoléhej se na něj ♥

21. září 1986

(Znovu pochybuji, jestli je možné, aby se mnou Bůh mluvil. Tentokrát promluvil Ježíš).

Sláva Bohu;

To jsi ty, Danieli?

proč, proč Daniel?

Daniel je ten, který stále oslavuje Boha;

opravdu si myslíš, že jen Daniel oslavuje Boha?

(V tu chvíli jsem pochopila a usmála jsem se.)

proč pochybuješ? Já jsem Ježíš Kristus, Milovaný Boží Syn; – všechny vás miluji;