17. listopadu 2014
Pane?
ten Den bude Mým Dnem: jen Božím Dnem… a každý jazyk, který tě obviňuje, bude v Mém Soudném Dni vyvrácen; lidská pýcha bude pokořena; a pamatuj, že tvá víra a důvěra bude tvým štítem před ohnivými šípy, které na tebe namířil ten zlý: tak měj víru ve Mě a důvěřuj Mi, protože Já tě dovedu ochránit a zaštítit před Mocnostmi a Silami, které dávají vzniknout temnotě tohoto světa, před duchovní armádou zla;
a co se tebe týká, vzdej Mi chválu tím, že se Mnou sdílíš Můj plášť a Já tě povedu do strží, údolí a trhlin, mezi lidi dobré i zlé; budeme putovat k národům, které Mě nikdy nepoznaly; k poskvrněným národům, plným prostituce a neřesti, k zemím, které Mě vyměnily a prodaly za tělesný chtíč; chci uzdravit jejich nevěrnost; chci, aby Mne poznaly jako svého Boha a Otce; nebudu skrývat Svoji Tvář, ukážu Svou Tvář, a jestliže upřou svůj zrak k nebi, odpustím jim a uzdravím je; dám jim chléb porozumění;
mé srdce je připraveno, Bože, chci zůstat v Tobě a abys Ty zůstal ve mně; ano, ať je Tvá Sláva zjevná po celé zemi, aby přinesla pokoj a zachránila všechny Tvé děti!
poslední dobou jsem naříkala a sténala kvůli svým utlačovatelům, už to dělat nebudu, přinejmenším se o to pokusím!
vím, že jsi všemohoucí, a tak nechávám všechno ve Tvých Rukách…
už žádné námitky?
s Tvou pomocí se pokusím už nic nenamítat!
tak nebuď z těch, kdo nedostojí svým slovům…
chci odolat!
i když vícekrát padneš, pozvednu tě, protože tvé úmysly jsou dobré; budu tě učit, jak být silná, abys byla schopná říci, když tě uštkne had: „udeřili mne? ale já nejsem zraněná; zbili mne? ale nic necítím; a také mě pomlouvali? ať si; kamenovali mne? kdy? bolest jsem necítila…“
Já s tebou budu cestovat; ačkoliv jsi byla unavena častým cestováním, nikdy jsi neřekla: „dost! vzdávám to!“ proč?
protože jsi se mnou!
a Ty mi dovol nacházet v Tobě své útočiště;