28. listopadu 2009
Pane, zde je Tvá služebnice; očisti mě od mých provinění, protože jen Ty dokážeš odhalit má selhání;
Mé dítě, pokoj tobě; dovol Mi, tvému Bohu, abych teď k tobě promluvil; ‐ opři se o Mě; když mluvím, svolávám obyvatele země, tví přátelé jsou Mými přáteli, kteří se zasvěcují této službě; dnes je všechny znovu volám; připomínám jim, že jejich Pán a Bůh stojí u jejich dveří a čeká;
co je dnes potřeba, je horlivý duch, srdce vyslance, ten, kdo nikoho ničím neuráží, ten, kdo má mírné srdce, kdo je i v těžkostech velmi tolerantní, citlivý k ubohým, obohacením pro agnostiky; potřebuji jazyk učedníka a vložím do nich Svého Ducha a dám jim nové srdce; pak rozhojním ovoce této Vinice; ano?
jak víš, Pane, stále zakoušíme protivenství;
naše usilovná práce je neustále napadána;
stále nás pomlouvají;
pohleď na mé nepřátele; vždyť je jich pořád více; někteří mě nenávidí, a přitom ke své nenávisti nemají žádný důvod;
nevinní a spravedliví se nechali vést Tvými pokyny; ano, jsou tací, kdo se stali vyslanci, protože uvěřili Tvému Volání;
Pane, v minulosti jsi zachránil mnohé od jejich utlačovatelů; jak dlouho budeme čekat?
zkoušel jsi nejenom mě, ale i další,
zkoušel jsi nás ohněm
a všichni jsme kráčeli s vírou;
jsme ve Tvých službách,
vždy připraveni naslouchat Tvému Hlasu,
abychom předali podivuhodné Logos1
Vassulo, Mé dítě, dochází ti trpělivost?
nevím; možná…
Vassulo, Můj svatostánku, důvěřuj Mi, žádný nepřítel nad tebou nikdy nezvítězí;
myslím, že jsem se nikdy nevzdala a před svými pronásledovateli jsem se chovala, jako by byli mí přátelé; nežádám odměnu ani pocty, prosím Tě však, Pane, o posilu;
Má harfo, během tvých nesnází tě zkrášluji; uvádím tvé pronásledovatele ve zmatek, když tiším jejich hlasy a podmaňuji si jejich ducha;
tak je tak nechej, ať jsou zmateni;
dostane se ti posily; pošlu Svého Anděla, aby je stíhal; slyš Mě: pozvednu tě Svou Rukou; i nadále budu vkládat Svá Slova do tvých úst; a co se tebe týče, modli se za ně; pros Mě, abych jim dal světlo a Svou Pravdu; nyní se ke Mně nakloň, dcero, a naslouchej tlukotu Mého Srdce; hněvám se na Svůj lid,2 který bude opět slavit Vánoce bez Mého Svatého Jména; mnozí se ode Mě odvrátili, všichni jsou stejně poskvrnění; což nečetli, že „Bůh rozmetává kosti toho, kdo tě obléhal, upadli do hanby, neboť Bůh je odvrhuje;“3 svět nemá co nabídnout; jejich láska je založena na lži, je založena na sebelásce, smilství, smyslnosti, lásce k Mamonu a zálibě v podněcování špatných mravů; povýšené pohledy! jejich hroby budou jejich věčným domovem, jejich věčným příbytkem; a přesto Mě bolí Srdce, když vidím, jak se tato generace hroutí a hyne; stále se pokouší vymyslet nové formy rebelie, stále odporují Svatému Duchu;
v Soudný Den budu volat ty, kdo překroutili Má Slova, která ti byla dána a špatným výkladem je učinili předmětem posměchu; svěřil jsem ti Své Slovo Života, abys je předala Mým Církvím; ale oni Mi odmítli naslouchat; smáli se ti a s výhružkami tě odstrkovali;
ptám se Svých Církví: víte o nějakém proroku, kterého vaši předci nepronásledovali? Já jsem vám svěřil slabý nástroj, aby pečovala o Můj Dům, nástroj z Egypta, aby se starala o Mé Zájmy, nástroj přicházející z pouště, což je znamením dnešní spouště v Mé Církvi, aby hlásala Mé Království a shromáždila Můj lid kolem jednoho Oltáře;
před zraky mnohých jsem ukázal Svou Moc a čeho Já mohu dosáhnout; vyburcoval jsem národy, jak jsem ti předpověděl, a dodnes je ve Svém Jménu shromažďuji, od Východu k Západu, od Severu k Jihu;
šťastný člověk, který se pokořil a prokázal, že je chudý v duchu; tito porozuměli té hojnosti Mých Milostí a tomuto přísunu duchovní stravy, kterou jsem hojně poskytl této strádající generaci;
– Vassulo, obrať se na Mě těmito slovy:
„Něžný Otče,
nenech dopadnout Svůj hněv
na tuto generaci,
aby zcela nezanikla,
neponech Své stádo
napospas strachu a úzkosti;
když vody vyschnou a příroda zpustne,
vše zhyne ve Tvém hněvu
a zmizí beze stopy,
žár Tvého Dechu
sežehne zemi a obrátí ji v pustinu!
na obzoru se objeví hvězda;
noc bude ničivá a popel
bude padat jako sníh v zimě,
přikrývajíc Tvůj lid jako přízraky;
smiluj se nad námi, Bože,
a neposuzuj nás přísně;
rozpomeň se na srdce,
která se radují v Tobě a Ty v nich!
rozpomeň se na Své věrné
a nenech na nás dopadnout Svou
mocnou Ruku, ale raději nás ve Svém
Milosrdenství pozvedni a vepiš Svá
nařízení do každého srdce; Amen“
když kárám tuto generaci, Můj hněv plane proti odpadlíkovi; mohu odpustit jejich zločiny a jejich hříchy, ale stále je ještě třeba mnoho skutků smíru; dnes ještě jednou Nejvyšší pronesl Svá Slova a vyřčený Verdikt bude záviset na vašich modlitbách, generace, na vašich skutcích milosrdenství, na vaší lásce a vaší spoluúčasti;
pojď, Vassulo, předej a vysvětli to (lidem) kvůli Mně; Láska tě miluje; ic
Ž 53,6
