21. května 1997
Pane, Písmo říká: „Chudí budou jíst a nasytí se.“1 Dnes naplňuješ naše vyhladovělá ústa Svým Slovem, odkud se tedy vzalo to pozdvižení ve Tvém Domě?
protože tvá ruka odhaluje všechny nepřátele, kteří pronikli do Mé Církve;
Ale oni ohrnují nos a vysmívají se Tvým Slovům.
neznepokojuj se kvůli zvráceným; přijde den, kdy budou vyhnáni z Mých Nádvoří;2 ale ty, ty nevytáhneš meč…
Jindy jsi mi dopřál vidění, ve kterém ses zdál tak šťastný, tak plný radosti!
díval jsem se na Svou milovanou…
Ach, co na to mohu říci?
Mé Jméno…
Ježíš Kristus, milovaný Syn Boží a Spasitel.
důvěřuj, tak jako jsi důvěřovala onoho dne; důvěřuj Mi, když jsem ti řekl, že ať se stane cokoliv, zůstanu takto s tebou až do konce; nechť Mé Srdce v tobě vždy nalezne radost…,3 z tvé nevinnosti, samozřejmě; těšíš se z této cesty se Mnou?
Můj Králi… je možné, že Král
oděný do Majestátu a Slávy,
zahalený do hávu Světla a Nádhery,
se může radovat,
jako se zdá, že se raduješ,
ze společnosti červa?
uchvátila jsi svého Krále svou bídou; a ty, tys byla uchvácena Vším, co Já Jsem a co ty nejsi;
Přišel jsi k někomu,
kdo neměl žádný věhlas,
naplnil jsi vyhladovělou dobrými věcmi,
chci Tě chválit po celý svůj život.
se Mnou bude Má milovaná konat, co se Mi líbí, a Já, Já tě budu držet pevně blízko Svého Srdce; nečetla jsi: „osvobodím člověka bez viny…“4
ne, právě teď nic neříkej,5 jenom Mě miluj… láska za Lásku, srdce za Srdce;
nechej lásku pozvednout tvou duši ke Mně;
Ž 22,27
