18. října 1992
(Rusko – Moskva)
Pastýři lidstva,
svrhni všechna království,
která nevzývají Tvé Jméno!
Pastýři, který nás s láskyplnou starostlivostí
vedeš zpět do Stáda,
Tvé úzkostné pohledy mi neunikly
a zrychlený tep Tvého Srdce vrývá
stopy žalu do mého vlastního srdce.
Ne, Pane, mé uši nejsou hluché
k Tvým bolestným vzdechům,
které se snažíš zatajit
a pro něž slábne můj vlastní dech.
Pastýři, oči mé duše dnes vidí,
co ještě nikdy neviděly.
Ne, neodvracej Svou Hlavu,
nemá to žádnou cenu
skrývat přede mnou Svou bolest.
Umístil jsi mě příliš blízko Svému Srdci na to,
abych nezpozorovala Tvá pohnutí…
a Ratolest čerpá svou Mízu z Révy…
umístil jsem si tě pod kůži;1 nebesa pominou, než se Mé tvorstvo probudí…, vidíš, jak si Mě podmanila Má Horlivost pro lidstvo?
Mohu Ti být nějak užitečná, můj Pastýři?
budeš se modlit, budeš se postit kvůli Mně a budeš kráčet těsně za Mnou; modli se, ať Otcova Ruka nedopadne ve chvíli, kdy sny ovládají mysl této generace;
Můj Pane,
má duše nasává Tvé hoře.
Přijď, snažně Tě prosím,
dej mému srdci a těm srdcím, které Tě milují,
milost těšit Tě a mírnit Tvou bolest.
Oči, které jednou viděly Tvůj smutek,
už nezůstanou suché.
I kdybys mě chtěl minout,
stejně si všimnu Tvého pohnutí
a vytuším Tvou bolest.
Jsem jen Tvůj tvor,
ale umístil sis mě pod kůži
bez jakékoli zásluhy a důvodu.
Staral ses o mě.
Co tedy řeknu, když Ty, můj Bože,
stojíš přede mnou, nejvyšší Bůh
tak zraněný a usoužený?
Vidíš? Jsem pod Tvou kůží,
a přesto pouhý tvor, udělaný z hlíny.
Zasloužila jsem si vřelosti Tvého Těla a Krve,
vroucnosti Tvého Srdce a Tvou blízkost? Ne…
těšíš se na své přebývání v nebi, blízko Mě, a až budeš kráčet ve Světle? touží tvé srdce po svém věčném domově?
Ano! Svatý! Ó ano!
Můj knězi…, až dokončíš svou misi, vstoupíš do i Mých Nádvoří;
i když Mé Srdce touží vzít tě do výšin Své Svatyně, nemohu tě tam vzít předčasně; mám toho ještě mnoho co říct;
Má milovaná, budeme spolu procházet uličkami a křižovatkami a sbírat mrtvé; ty je přitáhneš blíž ke Mně a Já v nich budu dýchat; pomaloučku tedy budu probouzet mrtvé, aby ustaly vzlyky tvého Pastýře…
Ó, kéž se vyplní Tvá Slova!
vstaň tedy, rozšiřuj Má Slova jako zbroj po celém světě; Já jsem s tebou; budeš sledovat Mé rázné kroky, pracuj hbitě a nestrachuj se; ať si Satan třeba pukne, jestli chce, ale ty, přes všechen jeho vztek, nebudeš umlčena ani rozdrcena; dokončíš svůj závod se Mnou;
(Později:)
maličká, přijmi Můj Pokoj; ať tě nic nepřipraví o Pokoj, který jsem ti dal; uvědom si, jak veliký je Můj Plán; přijdou ještě větší události; tato země Mě bude ctít víc než kterákoli jiná;
už jsem do ní vkročil…
Vassulo, požádám tě, abys kázala Mým dětem v Rusku; přijde to tak, jak jsem tě to učil;2 buď moudrá a postupuj, jak ti budu Já ukazovat; zůstaň ničím a Já porostu;
Mé Srdce je tvým domovem; Já Jsem;