9. listopadu 1989

(Přicházím za Pánem tímto způsobem opět se strachem, že se mýlím. Nějak to všechno nemůžu pochopit a porozumět tomu, opět procházím zkouškou. Přesto přicházím k Tobě, jak jsi mě to naučil.)

Ježíši?

Já jsem; buď v pokoji; Má Vassulo, ať tě nikdo nepřipraví o dar, který jsem ti dal;

Nedovol to, můj Pane!

nedovolím, aby se to stalo, ale nezapomínej na Má Učení; mysli na to, jak jsem k tobě Já, Pán, přišel;

Ježíši, znáš mé obavy.

znám je;

Znáš mé úzkosti.

znám je;

Občas se bojím, že se mýlím!

vím, cítím s tebou, a ještě více tak toužím po tom přitisknout tě těsněji ke Svému Srdci; neboj se, prožívej pokoj; dnes ti říkám, že ti ukážu, že všechno, co máš, je ode Mě; uč se být trpělivá, uč se ode Mě; slyš Mě, opři se o Mě, věnuj Mi svůj čas, nikdy nepřestávej s modlitbou1…… Vassulo, od kdy Mě miluješ?

Miluji Tě od té doby, co jsem začala psát, když ses ke mně přiblížil tímto způsobem hned po mém strážném andělu Danielovi.

přišel jsem k tobě skrze „tyto spisy“ a pozvedl jsem tě „těmito spisy“; utvářel jsem tě „těmito spisy“; vyučoval jsem tě Svému Poznání a proměnil jsem tě opět skrze „tyto spisy“; obrátil jsem „těmito spisy“ mnoho Bezbožných lidí, ukázal jsem ti stav Své Církve opět „těmito spisy“ a ukázal jsem ti skrze ně Své Nejsvětější Srdce; jak by sis mohla myslet, že tato horlivost, kterou ti dávám, je tvá nebo vychází od tebe? květino! vybral jsem tě, protože jsi tak ubohá, a protože jsi byla tak daleko od Mé Církve; vybral jsem si tě, protože jsi byla mrtvá, abych světu ukázal, že pro dovršení Svých záměrů nepotřebuji sílu lidí, ani jejich svatost;2 

jak říká Písmo: „aby byli zahanbeni moudří, tak Bůh vyvolil, co je z lidského hlediska bláznovstvím, a aby bylo zahanbeno, co je silné, tak vyvolil, co je z lidského hlediska slabé: ti, které svět považuje za obyčejné a hodné pohrdání, jsou těmi, které Bůh vyvolil, – ty, kdo nejsou vůbec nic, aby odhalil ty, kdo jsou všechno;“ a dodnes děkuji Otci, že skryl tyto věci před učenými a vychytralými a zjevil je pouhým dětem;3 

buď v pokoji, Mé dítě; Můj Kříž Pokoje a Lásky volá do světa po obrácení, po lásce, po pokoji a po jednotě; Má Díla mají lidstvo přinést zpět k božství; Má Díla vycházejí z Mého Milosrdenství;

Vvstup do Mého Nejsvětějšího Srdce a odpočiň si, Má Vassulo; svoboda znamená milovat Boha; osvobodil jsem tě;

Chvála Bohu! Veleben buď náš Pán!

Já, Ježíš z Nazareta, jsem vedle tebe; dnes k tobě přijdu se Svou „putovní sochou“;4 nikdy ti neodpírám milosti, které po Mně žádáš; buď požehnána, pomohu ti;

modli se, neboť je to rozhovor se Mnou a Já ti naslouchám;

jsem s tebou také, Můj malý anděli;5 my, společně?

Navždy a věčně.


1 Tady bylo chvíli ticho.
2 Ježíš to všechno řekl snad jedním dechem!
3 Srov. Mt 11,25.
4 Putovní socha Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, která zůstává v každém domě po devět dní.
5 To řekla naše Svatá Matka.