15. listopadu 1995
V Písmu stojí:
„Ucho oceňuje řeči,
jako patro vychutnává pokrmy.“1
Jak je možné, že nepoznali Tvoji Řeč,
jak se mohlo stát,
že Tvůj Pokrm nedocenili
nebo je pro ně bez chuti?
Jak to, že jsou v mém případě
popírána Písma?
Když jsi byl, Ježíši, Židy obviňován
a když nevěřili, že jsi byl poslán Bohem,
že jsi Syn Boží a Bůh Sám,
řekl jsi jim:
„Ukázal jsem vám
mnoho dobrých skutků od Otce,
pro který z nich mě chcete kamenovat?…
Nečiním-li skutky svého Otce,
nevěřte mi,
jestliže je však činím,
a přesto mi nevěříte,
věřte alespoň pro ty skutky.“
Tak proč se, Pane, nepodívají
na díla vykonaná ve Tvém Jménu,
nejsou tato díla mým svědkem?
pokoj s tebou! Láska je s tebou; mohla bys Mne do písmene poslechnout? přál bych si, abys kvůli těmto zkouškám neztratila Můj Pokoj;
Já jsem Autorem tohoto Poselství, proto se nevzdávej; Já tě zachráním; což nemám právo zkoušet tebe i ostatní, což nemám právo těmito zkouškami posílit tebe a všechny ostatní? (Vassulo, pošlu ti anděla, aby tě potěšil…) voláš ke Mně: „Pane, jsem vážně zraněna,“ ale Vassulo, Já jsem také zraněný… stěžuješ si: „Pane, jednají se mnou hrubě,“ a Já ti odpovídám: „se Mnou také;“
– Moje vyvolená byla napadena zevnitř Mého Domu; stalo se tak proto, aby se splnilo, co ti řekl Otec… a nyní ti říkám: jestliže se některá kněžská duše ke Mně2 otevřeně přizná před světem, Já se také, až přijde čas, k ní přiznám před Svým Otcem!
– tobě říkám: nebraň se sama! ti, kteří tě slyšeli, ať nyní vydají svědectví a otevřeně vyznají pravdu; některé z nich však démon umlčí sesláním ducha němoty; lampu, kterou jsem jim dal, i sebe ukryjí v temnotě, aby je nebylo vidět, a tuto temnotu nazvou „opatrností“; ic