31. března 1995
(Oita – Japonsko)
Když jsem byla uvězněná v temnotě,
v zajetí žaláře hříchu,
kde děsivé tváře přízraků
pronásledovaly mou duši,
a žila v domnění, že tam zůstanu,
zapomenuta a vyhnána z Tvého Věčného Světla,
sestoupil jsi jako tisíc zářivých sluncí ze Své Slávy
a ozářil jsi mou strašnou noc.
Najednou tu někdo stál
a mé srdce poskočilo nadějí.
Závan Dechu se jemně dotknul mé tváře,
a otevřel mi oči
a Neviditelný Bůh se stal Viditelným.
A zatímco jsem stála tváří v tvář
Čistotě, Nádheře a Svrchovanosti,
začala jsem existovat.
Dech Všemohoucnosti mě pozvedl
a skončila má bezuzdnost.
prachu a popeli, dal jsem ti teď srdce z masa a vdechl jsem do tebe živoucího ducha; i když tvá mysl klesla do hlubokého zapomnění, Má Milost ti přišla na pomoc, zachránila tě a vyléčila; řekl jsem: „stanu se jejím Ženichem, jejím Vychovatelem a jejím Ochráncem, a ona bude Mou nevěstou, Mou žákyní a Mým dítětem, a povedu ji podivuhodnou cestou; její nohy budou šlapat po safírech; budu pro ni září hvězd, až bude procházet pochmurnými údolími, a její holí a oporou, až bude pronásledována a štvána; i když bude procházet pouštěmi a roklinami, nikdy nebude žíznit nebo hladovět; budu jejím Pohárem a Mé Tělo bude jejím pokrmem; budu tématem jejích chval a její Písní v Mých shromážděních;“
a teď, dítě Mé volby, odvahu, tvůj závod ještě neskončil, ale Já jej dokončím s tebou, Svou Ruku ve tvé ruce;1 buď v Pokoji a dovol Mi učit tě každý den! učil jsem Své učedníky a formoval je, a jako jsem je živil Svým Slovem, tak Ten, kdo tě pozvedl, bude živit tebe; Svým Svatým Duchem tě budu učit vyhýbat se všemu zlému; chceš se ode Mě ještě učit?
Ano, Pane.
dobře, budeš se učit; Otec a Já budeme na tebe dál vylévat Poučení jako proroctví… Mou radostí je učit duše, zvlášť jako jsi ty, které se musí spoléhat jedině na Mě, jsou Mi přátelsky nakloněné a dychtivé jako děti, které se chtějí líbit svému Učiteli! v takových duších mám zalíbení;
nakonec chci ještě něco dodat ke Svým Poselstvím: rozhodl jsem se spěchat se Svým Návratem; nebudu čekat příliš dlouho, než se k vám vrátím; i když tomu mnozí odmítají věřit, budou věřit, až se to stane, ale jejich srdce pak nebude připravené Mě přijmout; Můj Návrat už nastává, a proto jsem na tebe, dcero, velmi naléhal, aby sis pospíšila a dokončila práci, kterou jsme ti Můj Otec a Já dali skrze Mého Svatého Ducha; Můj Poklade, dovol Mi pokračovat v diktování bez jakéhokoliv zdržení z tvé strany;
Má láska k tobě je veliká a pomohu ti napravit tvé srdce, aby ses Mi líbila; vidíš? vidíš, jak jsem tě osvobodil od administrativní práce? teď tě budu mít jen pro Sebe; budu volat a ty Mi budeš k dispozici; zbytek Mých Poselství ti teď bude dán rychle, než nastane den, kdy se objeví Antikrist…
Jak máme pokračovat, až se objeví?
po dobu o něco delší než tři dny a tři noci2 nebudete moci pokračovat, jak byste chtěli, ale toto mlčení přeruší Má Vlastní Ruka rozlomením šesté pečeti;3 radujte se, protože brzy budu s vámi! bude slyšet Můj Hlas a Moji nepřátelé se budou třást a bít v prsa;
dnes s vámi trpím přesně tak, jako jsem trpěl v Getsemanech;
pojď, Vassulo, žehnám ti za to, že Mi vzdáváš čest a chválu4 a poskytuješ Mi svůj čas, abych psal tvou rukou;
(Poznámka pro čtenáře, aby lépe porozuměl.
„Po tři a půl dne“, Zj 11,11: „Ale po těch třech a půl dnech jim Bůh vdechl života dech, jenž je postavil opět na nohy…“ To se týká dvou svědků, dvou proroků, Eliáše a Mojžíše. Dnes nám Dvě Srdce, Neposkvrněné Srdce Mariino a Nejsvětější Srdce Ježíšovo, prorokují podobně jako Eliáš a Mojžíš. Eliáš představuje proroctví a přípravu příchodu Pána, stejně jako Jan Křtitel, který přišel v témže duchu jako Eliáš. Mojžíš reprezentuje Zákon. Po tři a půl dne umlknou všechna nebeská proroctví, to bude doba vlády Antikrista.
„Ještě jistý čas, časy a polovina času, a všechny ty věci se dokonají, až bude dokonáno rozdrcení síly svatého lidu.“ (Dan 12,7)
„Šelma, která vystupuje z Propasti, povede proti nim válku, zvítězí nad nimi a zabije je.“ (Zj 11,7)
„Lidé ze všech národů, čeledí, jazyků a kmenů budou hledět tři a půl dne na jejich mrtvá těla a nedovolí je pochovat. Obyvatelé země z toho budou mít radost, budou jásat a navzájem si posílat dary, protože tito dva proroci jim nedopřáli klidu.“ (Zj 11,9-10)
„Ale toto mlčení bude přerušeno Mým Vlastním Hlasem, když rozlomím šestou pečeť.“ To bude konec oněch tří a půl dne Antikristovy vlády.
„Ale po těch třech a půl dnech jim Bůh vdechl života dech, jenž je postavil opět na nohy, k velkému zděšení těch, kteří na ně hleděli. Tu jsem uslyšel, jak na ně z nebe volá mocný hlas: ‚Vystupte sem!‘ Vystoupili tedy v oblaku do nebe před očima svých nepřátel. V onu hodinu nastalo prudké zemětřesení a desetina města se zřítila a v tom otřesu zahynulo sedm tisíc osob. Ty, kteří přežili, zachvátilo zděšení a vzdali čest nebeskému Bohu.“ (Zj 11,11-13)
„Když otevřel šestou pečeť, tu nastalo prudké zemětřesení a slunce zčernalo jako žíněná tkanina a celý měsíc byl samá krev…“ (Zj 6,12)
„Bude slyšet Můj Hlas a Moji nepřátelé se budou třást a bít v prsa.“
„Říkali horám a skalám: ‚Sesujte se na nás a skryjte nás před Tím, jenž sedí na trůně, a před Beránkovým hněvem.‘“ (Zj 6,16))