3. ledna 1995
Láska je na tvé straně; jsi slabá, ale ve tvé slabosti jsem veleben;
7. ledna 1995
(Pravoslavný svátek Tří králů)
Můj Bože, Jahve, Věčný Otče,
Ty, který tak trpělivě čekáš
na naše obrácení, přijď!
Přijď a nasyť nás všechny
Nebeským Pokrmem,
abys uspokojil naše potřeby.
Je o Tobě známo, že máš štědrou Ruku,
Spravedlivý, přijď a zachraň nás!
Proměň zkažená lidská srdce
v srdce plná dobroty,
aby též mohla hlásat Tvou velikost.
Jahve, můj Něžný Tatínku,
svět Tě ještě úplně nezná,
nezná Tě takového, jaký skutečně jsi,
a jedině když ukážeš moc Svého Ducha,
si lidstvo uvědomí velikost Tvého Jména
a bude velebit Tvou nádheru a Tvou slávu.
Jahve, Otče každého z nás,
ať lidstvo pozná,
že Tvé skutky jsou plné milosrdenství,
něhy a vlídnosti.
Připomeň jim, Otče,
že velkolepá sláva Tvého Království
patří i jim, mají-li přímé srdce.
Předala jsem Tvá Slova každému národu,
ke kterému jsi mě poslal,
a řídila jsem se Tvými příkazy.
Podle svých schopností
jsem se Tě snažila vykreslit jako Milujícího Boha,
takového, jaký ses Mi dal poznat,
aby se i oni radovali a uvědomili si,
že jsou Tvá ratolest a Tvá setba.
Plnila jsem Tvé pokyny
a připomínala jsem jim,
že i oni mají královský původ.
Svatý Otče,
stále mě posíláš,
abych hlásala Tvůj Chorál Lásky
hlasitě jako ozvěna,
abych sdílela Tvou Píseň Lásky
se svými bratry a sestrami.
Modlím se za ty,
kdo jsou ještě v nevědomosti
a žijí ve světě zapomnění a temnoty,
aby Tvůj Svatý Duch zazářil
do jejich ducha jako tisíc sluncí.
Ať Tvůj Svatý Duch,
který Svým jasem předčí
všechna souhvězdí dohromady,
promění každou duši
v zrcadlo bez poskvrny, obraz dobroty,
dříve než se vytratí,
jako by nikdy neexistovaly.
Pak obnoveni též vyrazí,
plní horlivosti a dokonalé ctnosti,
aby hlásali a dávali poznat Tvou Nádheru
a Tvou Svrchovanost,
protože uznali, co je nejvíc božské.
Otče, Zdroji Života,
Prameni Věčného Života, Ženichu,
Tvá blízkost probudila
každé vlákno mého ubohého srdce,
umožnila mi proniknout do Tvých tajemství
a do Tvých nevyčerpatelných bohatství.
Jak bych se mohla ve své ubohosti považovat
za jednu z Tvých dědiček?
Sotva jsem se narodila,
a už jsem hřešila a přestala Tě ctít,
hřešila jsem a přestala jsem existovat.
Hlína, kterou jsi zformoval,
se proměnila v Tvého nepřítele.
Tvůj oltář se proměnil
v rejdiště ještěrek a pavouků,
v symbol nezřízených vášní a zla,
který se zřetelně odchyloval od Boží Pravdy.
Ó, slabá duše,
s troškou času pro život na zemi!
Co se z tebe stalo!
Světlo spravedlnosti
bylo připraveno dopadnout na mou duši.
Ale Ty, ve Své touze
osvobodit a zachránit,
jsi byl mnohem silnější než sama Smrt,
síly Temnoty a Zkaženosti.
A zaplavil jsi mě, Otče, jako Řeka,
která uzdravila to,
co vypadalo jako smrtelné zranění.
Pozvedl jsi, co bylo považováno
za mrtvé a v rozkladu.
A Tvá učení, Pane,
doprovázela Tvé návštěvy,
už nyní přesahují možnosti
mé lidské mysli.
Můj Otče, jsi milosrdný a milostivý,
trpělivý a odpouštějící,
proto od nás neodvracej Své Oči,
ale veď nás všechny zpět k Sobě
po přímé cestě.
dcero Mé volby, dávám ti Svůj Pokoj… vyslyším tvou modlitbu, ale když je Má Láska odmítána, co mám dělat? užívám všech prostředků, abych vás zachránil před planoucím ohněm, chodím všemi směry a hledám způsob, jakým bych vás mohl všechny zachránit;
Tvůj Svatý Duch je Dechem Života,
pozvedá nás, oživuje a milostivě
nám dává pronikat do Tvých tajemství.
Tvůj Svatý Duch nás proměňuje
v živé a svaté Svatostánky,
v Trůn pro vznešenost Tvého Syna,
odraz Tvého Obrazu
a v dědice Tvého Království.
Otče, dovol teď nebesům,
aby se roztrhla v tomto roce,
aby na nás vylila Tvého Svatého Ducha
jako nikdy předtím.
Pak se všichni naučíme milovat nebeské věci
a ve Tvé Přítomnosti se budeme radovat.
Mrtvé kosti povstanou
aby Tě chválily a uctívaly Tě.
ach,1 Mé dítě, rád slyším tvé nadšení, přestože vím, jak jsi ubohá; dodržím Svůj Slib: vyleji Svého Ducha jako nikdy předtím v dějinách na celé lidstvo, abych rozprostřel Jeho moc od jednoho konce světa k druhému, abych řídil obnovu a oživení Své Svatyně…2
a přesto, Má Vassulo, ne každý je hoden Mého Království; Má trpělivost je veliká, ale stejně veliká je Má Spravedlnost; nejdříve budu muset rozpoutat žhoucí spalující dech, abych nastolil Spravedlnost; budu muset, Má Vassulo, zničit Šelmu a její následovníky, vrháním hromů a blesků ze Svého Trůnu, abych zdrtil bezbožné a nadvládu tohoto světa; Má Spravedlnost bude stíhat všechno, co nepřichází ode Mě;
Já jsem mírný ve Svém soudu; kdybych nebyl, nikdo z vás by dnes nebyl naživu, mohl jsem vás okamžitě všechny zničit; ale vidíš, jak pomalý ve Svém hněvu Já jsem? kdo by se pak odvážil říci: „co jsi nám to udělal?“, když vyřknu Svůj rozsudek nad světem? po všechna ta léta jsem vás krok za krokem napravoval a stále vám všem dávám šanci k pokání, ale mnozí z vás od začátku prokazovali větší úctu mrtvým věcem než Mé věčné slávě; zlato a stříbro3 vás okouzlilo a vy jste v těchto věcech našli své zalíbení a místo Mně vzdáváte poctu jim…
přesto budu chránit všechny, kdo budou litovat, a zachovám zárodek nové generace pro příští věky; milovníci zla a zvrácené lidstvo neunikne trestu… každý bude předvolán před Můj Trůn, aby složil účty, jakým způsobem vedl svůj život;
dcero, tato krátká přestávka v přijímání poselství4 byla proto, abys podávala zadostiučinění za hříšníky; snášej bolest5 a nestěžuj si, potřebuji skutky pokání, potřebuji šlechetné duše; vidíš, jak štědrý byl vůči tobě Můj Syn? oznámil ti to předem,6 tak nepochybuj o Jeho velkorysosti; pojď, dovol Mi použít tě k tomu, abych obnovil Své zbořené oltáře; budu rozhojňovat Svou přízeň, pokud se budeš starat o Mé Zájmy a o Můj Dům;
Bůh-je-s-tebou, tak se neboj; Já jsem s tebou; Já jsem spojen s těmi, kdo Mě milují; pojď, žehnám ti;
