15. dubna 1994

(Spěchala jsem, abych opět byla, byť jen na několik vteřin, s Bohem. Přiběhla jsem k Němu.)

Vznešená Velebnosti, miluji Tě.

ach, Vassulo, každá vzpomínka na Mne Mě těší… Já, Jahve, žehnám tobě, Mé dítě, a Svým Vlastním; Já jsem vaše Útočiště… a Jahve je Mé Jméno;

 

19. dubna 1994

Živ mě Svými slovy, Pane,
protože jsem nemocná láskou k Tobě.

Vassulo Mého Nejsvětějšího Srdce, řekl jsem Svému Nebeskému Dvoru: „zažehnu oheň v její duši, strávím ji a učiním ji Svou;“ vidíš? opanoval jsem tvé srdce a skrze tebe jsem strávil Svým ohněm mnoho dalších duší; získal jsem je všechny!1 neužíval jsem prudkosti ani násilí; letmý pohled a jiskra Mého Srdce stačila, abych uchvátil vaše srdce; řekl jsem Svému Otci, vaší Svaté Matce, svatým a všem Svým Andělům všech řádů: „chci Svou Láskou přikrýt jejich strašlivou nahotu, ale nejdříve budu muset tuto generaci přivábit a jednoho po druhém přivést do pustiny, kde budu mluvit k jejich srdci; Já Sám zachráním Své děti; poté všechno lidstvo pozná, že Já, Ježíš, jsem váš Spasitel;“

zachovej Mi věrnost a cti Mě, Mé dítě; mám moc zničit všechny Své nepřátele, rozumíš? Vassulo, dovol Mi říci ti, co chovám ve Svém Srdci; naslouchej; slyšel jsem, jak jsi říkala otci O’Carrollovi, že si přeješ umřít jako mučednice, a jak si upřímně přeješ pokročit ve svatosti; protože, Má přítelkyně, Mě zveš ke svému stolu, Já, na oplátku, splním tvé přání a vyznamenám tě tím, že budeš znovu a znovu pít z Mého Kalicha; tvé přání zachrání tebe i mnoho dalších; neboj se, později ti všechno vynahradím; zajatci Nepřítele budou osvobozeni, kdykoliv upiješ z Mého Poháru; Vassulo, miluj Mě, a pro tvou lásku, kterou ke Mně máš, udeřím na říše zla a na toho, kdo jim vládne, a zůstanou z nich jen rozvaliny;

miluj Mě, a pro tvou lásku vyzvu Církve ke sjednocení data Velikonoc; miluj Mě, a kvůli tobě nahradím tmu světlem dříve, než bylo předpovězeno; ovoce, které od tebe chci, je láska! s tvou láskou mohu vyslyšet mnoho modliteb, proto… dovol svým nepřátelům, aby tě považovali za vetřelce, i když přicházíš ode Mě; dovol jim, aby na tebe doráželi jako zuřiví vlci;2 co na tom záleží? budeš tím jen znovu a znovu dokazovat, že přicházíš ode Mě, velikou silou, kterou do tebe vleji v těchto dobách utrpení; to tě povede na cestu, na které sis dnes ráno přála být: na cestu k posvěcení;

Má Vlastní Láska převyšuje všechno poznání, uč se ode Mě a buď jedno se Mnou; pojď;


1 Ježíšův Hlas zněl vyšším tónem, prozrazoval Jeho vzrušení a radost.
2 Tady se Ježíš zastavil, změnil téma, usmál se a řekl: „Jsi ráda, že jsi se Mnou tímto způsobem, Mé dítě?“ Řekla jsem: „Ano, a jak, Pane!“ „Miluji tě k zbláznění…“ „Já také, můj Pane…“