4. března 1994
Bože, Všemohoucí,
Ty, který jsi mě udělal
terčem Své lukostřelby
a tvorem, na jehož tvář se plivá,
jak by Tvůj Majestát
ještě se mnou mohl mluvit?
Ruce, které tě utvářely, tě nikdy neopustí, ani tě neodmítnou… Má sympatie k tobě roste pokaždé, když na tebe plivou;1 neboj se – nebudeš zahanbena v Mých Nádvořích; ne, neotvírej ústa k odpovědi, když s tebou někdo jedná příkře, ale běda těm, kdo zlo nazývají dobrem a dobro zlem!
Otče?
Já Jsem;
Nešetři mne a nech mne pracovat pro Tebe, šeptej mi do ucha Svá poselství.
dovol Mi tedy užívat tě a shromáždit celé národy; dávej všechno, co jsem ti dal, předávej všechno, co dostáváš, to je Můj Rozkaz tobě; i ti, kteří neznají Mé Svaté Jméno, budou k tobě spěchat v Mých Shromážděních a vyléčím jejich nevěrnost; Srdce Tvého Krále je nezklame; Já, Jahve, jsem váš Lékař;
budu i nadále všem Svým dětem předkládat a vysvětlovat Svou sladkost a povedu je k Sobě; spěchej, Mé dítě, a ukazuj všem Můj Obraz, od posledních k největším, a budou zachráněni; pojď, sestoupíme ještě jednou do údolí, kde leží rozházené suché kosti…
„Ty, který vyšetřuješ mou vinu a pátráš po mém hříchu, víš dobře, že jsem nevinen.“2
hleď,3 Mé dítě, proč jsi překvapená? řekl jsem, že ti nic neodepřu; což jsem neřekl, že všechno, co jsem zakoušel na zemi, budeš podle možností své duše zakoušet také? vidíš, jakou poctu ti prokazuji? poslouchej, když člověk, který se Mnou seděl u stolu, Mě zradil, Mne, který jsem tvůj Mistr, jak by nestrojili léčky tobě, žačko? ano! dokonce i ti, kteří s tebou jedli chléb? raduj se! tvůj Učitel je s tebou a prosí tě, modli se za tyto duše, protože jsou pro Mne stejně drahocenné jako ty; pojď, ať se v tobě zrcadlím Já… budu tě povzbuzovat, dcero;
miluji tě a žehnám ti;