23. května 1991

Jahve, můj Bože,
štědře mě zaplavuješ Svou vůní,
buď veleben, můj Jahve.
Jsi můj a já jsem Tvá.
Dej mi Své Rámě,
abych se o ně opřela,
já, nehodná, závan větru,
který projde nepovšimnut
a nenávratně se rozplyne,
smítko prachu, které spláchnou první kapky deště,
dovol mi být v Přítomnosti Tvé Nádhery.
Veď mě touto pustinou citlivou rukou, Milovaný. 

Vassulo, i když jsi ubohá, budu skrze tebe mluvit k národům, aby Mi tvé pokolení vzdávalo chvály;

– Pokolení, budu tě pást; –

dcero, pokaždé když Mě voláš, sestupuji ze Svého Trůnu a jdu až k tobě do tvého pokoje, abych se s tebou setkal; vydána napospas ubohosti, uchvátila jsi Mou Věčnou Lásku, raduj se! raduj se z toho, že tě tvůj Král slyší pokaždé, když otevřeš svá ústa a voláš Mého Svatého Ducha, aby přišel a pomohl ti; vzývej Mé Jméno, Mé dítě, a Láska tě úplně zastíní a stane se tvým společníkem;

udělej teď radost svému Králi a dovol Mu, aby opět slyšel od Svého Bídou – Stiženého dítěte, jeho slavnostní sliby;

(Vstala jsem a opakovala jsem své zasvěcení Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.)

Vassulo Mého Nejsvětějšího Srdce, přijímám tvé zasvěcení, tvé oběti potěšily Mé Srdce; cti Mě, svého Pána tím, že Mně, který jsem tvou Odměnou, zůstaneš oddaná a věrná;