5. září 1993

Děkuji Ti, Milovaný Otče,
že jsi nám dal Svého Syna, Živé Slovo, 

děkuji Ti z celého svého srdce,
milující a ze všech nejněžnější Otče.
Tvá láska ke mně je tak veliká a tak zřejmá,
že budu mluvit o Tvé Lásce,
kamkoli mě pošleš.

Pošli mě do země zapomnění, mezi mrtvé
a do odporných hlubin hříchu,
abych se tam stala svědkem Tvých divů.

Pošli mě tam,
kde se všechno dobro mění ve zlo.

Pošli mě tam,
kde ničemnost pomalu zabíjí Tvé děti.

Pošli mě tam,
kde nechtějí znamení Kříže
a odmítají Oběť Tvého Syna.

Pošli mě do hrobů,
abych Tvým Slovem probouzela ty,
kdo jsou v rozkladu.

Pošli mě hlásat Tvou Věrnost nevěrným
a volat k nim, aby litovali hříchů,
a říci jim: Království Boží už je přede dveřmi!

Má věrná služebnice, Já, Jahve, ti žehnám; Nebe je tvým domovem;

ano, spěchej a buď štědrá k hříšníkům, Já tím budu oslavován; ať se jejich kamenné srdce roztříští Mým Slovem a Já je nahradím srdcem z masa… jdi a svědči, Mé dítě, a všechno bude dobré;¹ neposlouchej ho; pozvedl jsem tě pro Svou Slávu! miluji tě navěky; Vassulo, nedej se zastrašit; Mé Slovo pronikne do srdcí a oživí je; Já, Jahve, budu na tebe dál vylévat Svá Učení;

pojď;