14. srpna 1987
Můj Bože?
Já jsem; přijmi Má dnešní slova: „kdokoliv Mne hledá, nalezne Mě;“
milovaná, vždy Mne vroucně miluj a oslavuj Mě; opakuj Má slova a řekni Orjänovi: „věř… věř… věř… pojď, milovaný, opravdu jsem tě nazval bratrem! jak tě miluji! Já, tvůj Vykupitel, ti nabízím Svou Lásku, jsem Pokoj; pojď; pojď ke Mně a pronikni hluboko do Mých Ran, vnímej Mé Srdce, vnímej Mě… žij v Mých Ranách, bratře;“
květino, milovaná, zůstaň;1 zde je Má Matka;
Ach, Vassulo, dovol Mi říci ti, co se stane; oslavíš Mého Syna; dcero, živ se od Něho;
Ó, Panno Maria, Ty jsi mne vždycky povzbuzovala! Od začátku jsi byla mou oporou.
(Cítím k Ní stejně velkou lásku jako k Bohu. Je tak mateřská!)
nos vždy Mou medailku, neboť jsem ji na tobě požehnala; zůstávej v našem pokoji!
(Padla jsem na zem a klaněla se Jí v modlitbě.)
