26. června 1987

(Bangkok)

(V 7,30 ráno jsem uviděla zbarvený oblak, který mě na pohled velmi zaujal. Pak z něj vyšlo pět paprsků tak, že utvořily jakousi hvězdu. Řekla jsem: „Hleď!“ A jakási ruka za mnou mě postrčila dopředu. Tu se ukázalo něco jiného. Na jednom paprsku se objevila svíce. Znovu jsem řekla: „Hleď!“ Ruka za mnou do mne strčila tak, že jsem padla na kolena. Ještě stále jsem se nesnažila zjistit, kdo do mne strčil, protože jsem nechtěla propást ani okamžik z onoho dění na nebi. Pět paprsků se teď začalo točit tak rychle, že vznikl jakoby zářící kruh. Najednou se ve středu tohoto kruhu objevil Ježíš. Řekla jsem: „Podívej!“ Ruka za mnou do mě ještě jednou strčila a já jsem padla dopředu na ruce. Náhle stovky hlasů vzývaly Ježíše. Říkaly stále jen: „J-e-ž-í-š.“ Potom Ježíšův obraz zmizel, objevila se další scéna. Zase jsem řekla: „Podívej!“ Tentokrát do mne ruka strčila tak, že jsem se natáhla na zem. Zvedla jsem jen hlavu, abych viděla poslední scénu. Spatřila jsem klečící postavu a kolem ní pět osob. Naproti této scény velmi lesklý stříbrný kalich. Těch pět lidí něco dělalo tomu, který klečel v jejich středu. Slyšela jsem slovo POMAZÁNÍ. Pak všechno zmizelo.)

Můj Bože, nerozuměla jsem Tvému snu, který jsi mi dal.

Moudrost tě poučí;