24. dubna 2000
Měj slitování, Pane,
s tímto nevěrným pokolením,
ke kterému také patřím!
vzchop se, Mé dítě a důvěřuj Mi; což jsem ti ve Svaté zemi neukázal Svou slávu a co je připraveno pro lidi, které miluji?
poslouchej, je známo, že pec se musí stále rozdmýchávat, aby vydala nějaký žár, a o slunci se ví, že na horách pálí třikrát víc; ale když z nebe sestoupí Můj Duch, který je čistý oheň, je o něm známo, že okamžitě stráví a sežehne všechno, čeho se dotkne, nebo se ví o někom, kdo by odolal Jeho žáru? a On zapaluje každého, kdo Ho miluje, mění je všechny v živoucí pochodně, takže jejich slova planou ve tmě vašeho temného pokolení; jako pochodeň ve tmě budou hořet Mými Slovy;
„tvorstvo!“ zvolají, „vzchop se a najdi opět svého Manžela!“1 budou planout Mými Slovy, která vyvrátí hereze a všechno, co je zkažené; v Mém Jménu budou2 bojovat proti rozeklaným zbraním;3 chci zušlechtit tuto společnost a dát jí pochopit, že nesmrtelnost lze nalézt v příbuzenství s Naší Trojjedinou Svatostí; Naše Královská Štědrost dá těmto vyvoleným duším vytrvat;
nyní se s tebou podělím o Svou radost; ach, Vassulo, pozoroval jsem ho a potěšilo Mě, co jsem viděl; s královskou marnotratností jsem ho posvětil a pomazal ho, aby předsedal pobožnosti a učil Můj Dům Mým ustanovením a osvěcoval zemi, ve které žije, Mým Zákonem, který je založený na Lásce; i když se objeví ti, kdo proti němu spojí své síly, on sám vyjde nedotčen; žárliví muži ho budou štvát, ale Já budu s ním;4
občerstvil jsem vás všechny,5 nebo ne? udělil jsem ti zvláštní milosti, nebo ne? ach, Vassulo, Má Svatá Tvář nikdy nevymizí z tvého srdce, protože jsem ji vtisknul hluboko do tebe; slávou a velebností přesahuji zemi i nebe, tak se nikdy nenechej zastrašit, vždyť Já jsem Nejvyšší a Nezměrná Moudrost, spoléhej na Mou Moudrost a pamatuj: postavil jsem vedle tebe víc než jednoho nebeského prince6 a pomocí tvé slabosti, Má Vassulo, nastolím jednotu; a ty, kdo Mě čteš, tobě říkám, zůstaň poctivý ve Svaté Moudrosti a čestný, tehdy budeš konat Mou Vůli; stačí, když řekneš: „ano!“ a Já tě okamžitě přivedu k jednotě s Naší Jednotou a naplním tě Svým Transcendentním Světlem, abys byl naplněn absolutní plností Našeho Trojjediného Božství, abys též pochopil, že vznešenost jednoty nastane, když i ty skloníš svou hlavu v pokoře, lásce a sebeumenšování; modlitba pokorného proráží nebesa, říká Písmo,7 ale proniká také žaláře zlého a ničí jeho plány; modlitby pokorného člověka mají dvojí účinek, který Já mohu využít;
když se tě, Má Vassulo, lidé opět budou ptát: „co říká náš Pán ve Svých nejnovějších poselstvích?“ řekni jim:
„Pán, můj Bůh, neříká nic nového, proto dál zůstávejte pevně a neochvějně ve své víře;“ a těm, co stále ještě spí, náš Spasitel, Ježíš Kristus říká: „měli byste se probudit ze své otupělosti a zanechat hříchu;“ Bůh volal i vás a do dnešního dne jste Ho neslyšeli; odmítáte Jeho Trojjedinou Svatost a odmítáte Toho, který vám dává Svého Svatého Ducha; jestliže náležíte Světlu, pak náležíte dni, a ve dne byste měli zůstat vzhůru; jestliže se však ptáte, co říká náš Pán ve Svém nejnovějším Poselství, je to proto, že pořád ještě nejste zakotveni v Tom, který vás stvořil, a pořád jste Mu ještě neporozuměli; vůbec Ho, svého Boha, nechápete; ach, kdybyste věděli, jaká síla spočívá v Jeho Lásce! a jaké úchvatné poklady se skrývají v Jeho Nejsvětějším Srdci! volá vás od chvíle, kdy jste se narodili; jak dlouho ještě budete bloudit? nevěděli jste, že pod Jeho Vedením najdete opravdový pokoj? proto vy, kteří bydlíte v poušti, nezoufejte; Milovník lidstva, náš Pán, Bůh a naše všechno, je nyní blízko vás, aby se vás zmocnil a vzal vás do Svého Domu a do Své soukromé komnaty,8 kde označí vaše srdce Svými Božskými Polibky; pak každý, kdo vás uvidí, vám bude říkat ‚snoubenec Svatého‘, Toho, jemuž byla dána všechna moc;“
a pokud jde o vaše přátele, ti se budou ptát jeden druhého, když vás uvidí vycházet z pouště: „kdo je ten, který vychází z pouště, opírající se o sloup čistého kadidla, jehož vůně se šíří kolem nás nesena jemným vánkem?“ vy pak zapáleni čistou láskou odpovíte: „jako skořicovník a akant, jsem vydal v Duchu Svatém vůni, jako nejvybranější myrha v Něm a skrze Něho jsem vydechl vůni; byl jsem proměněn v Božské Lásce svého Stvořitele!“
„ale kdo je Ten, o něhož ses opíral?“ „Ten? On je Alfa a Omega, Milovník lidstva, který k Sobě přitahuje každou duši, aby Ho následovala; což nevidíte? když jste mě znali dříve, byl jsem jako naši předkové na poušti, a jako oni jsem následoval Pošetilost a sám se stával pošetilým; nyní mě navštívilo Samo Jaro a dalo mi rozkvést; navoněl mě a ozdobil mou duši věnci z gardénií; požehnal mou duši ve Svém Jménu třikrát Svatém a teď i Já mohu říci: ‚poznal jsem Boha, jehož Láska je jako záblesk ohně; jsem teď dítě Boží; proč? jsem na cestě ke zbožštění, neboť jsem přijal našeho Otce a usmířil se s Ním… ach, jak mě to blaží! protože mezi mnou a mým Stvořitelem nyní nejsou žádné hranice; ne, vůbec žádné, už žádné hranice!‘“
od této chvíle se i nejubožejším dostane Božského Navštívení, protože Můj Návrat je přede dveřmi; navštívím i ty, kdo vůbec neznají Má Božská Díla; ve své nicotnosti nic nezískali a nic o Mně nevědí, ani nikdy nepoznali, že Já Jsem, který Jsem je jejich Pán a Bůh… za vašich dnů, kdy toto pokolení denně vdechuje zlo a zkaženost, Mě Má velká Láska nutí, abych se sklonil ze Svého Trůnu, otevřel zásoby Nebeských milostí, vylil je nezaslouženě na tuto generaci, aniž by si je zasloužila, a zachránil ji; můžete tomu říkat: doba neomezených milostí; Já jsem Ten, který vám tak přebohatě posílá Svého Svatého Ducha, a nedělám to pro vaše zásluhy, ale dělám to pro nevýslovnou blahosklonnost Své Lásky;
budu tě i nadále, pokolení, ve tvém chaosu zaplavovat nezaslouženými milostmi, abych vás všechny pozvedl do takového stavu ušlechtilosti, že až přijde chvíle, abych vás představil Otci, bude vaše duše vypadat jako ryzí zlato, protože vás obléknu do Sebe;
poslechni si svědectví svého strážného anděla Daniela:
„ve svém pozemském stavu nebudeš přijata před Trůnem Božím, nikdo nebyl v tomto stavu přijat; Bohem budeš přijata a vstoupíš do Nebe jedině tehdy, když tvým oděvem bude Kristus; jedině tehdy tě Bůh pozná…“
ano, proto se ti budu bez přestání dávat, dávat ti více Sebe a zjevovat se ti v síle a milosti, zatímco tě budu navštěvovat, a tak zkrášlovat velkolepě a marnotratně tvoji duši; zároveň tě budu zkrášlovat a zdobit jako nevěstu, která je zdobena na svatbu, božskou milostí a ctností a Má Ústa ti budou zpívat ve verších Své Pokyny a halit tě Moudrostí a Poznáním Mne, abys Nám vzdávala chválu v Naší Trojjediné Svatosti;
Král ve Své laskavosti nasytí tvou duši, aby tě pozvedl z vězení tvého těla a dovolil ti vstoupit do Mého Vznešeného Světla, Světla, které je deset tisíckrát jasnější než slunce; přistupte tedy ke Mně vy, kteří byste chtěli být zbožštěni, a vstupte do radosti Naší Trojjediné Svatosti, abyste se stali v Naší Božské Jednotě bohy skrze účast na božství ….
a tobě, Má Vassulo, po které Mé Srdce pro tvou nevýslovnou slabost o to více touží, říkám: buď jedno se Mnou, dej se vést Mou Rukou, která tě chrání; ať jsem vždy tvou jedinou Radostí, Sluncem tvé duše, třpytící se Stezkou tvého života, Osvícením ve tvých rozhodnutích; Mé Oči na tobě spočívají, lépe řečeno, se od tebe nikdy neodtrhnou;
pamatuj si, milovaná, když žízníš, přijď, maličká, ke Mně, svému Ženichovi, a Já budu mít vždycky pro tebe nápoj; neposlouchej syčení, ani zmijí jazyky; Duch Svatý tě označil Svou Svatou Pečetí a spřátelil se s tebou, označil tě jako Naši; pojď a raduj se z odpočinku v Nás; a když se tě kolemjdoucí zeptá: „kde odpočíváš?“, odpověz: „odpočívám v Srdci Ježíše Krista, v Tom Srdci, které je nejbližší Otcovu Srdci;“
Iz 54,5
