22. dubna 1998

(Toto boží poselství, které Ježíš předpověděl 21. dubna 1998, mi bylo dáno třetí Božskou Osobou Nejsvětější Trojice: Duchem Svatým. Byla jsem Jeho Božskou milostí volána příležitostně, abych je zapisovala. Skončilo 29. července 1998.)

(Mluví Duch Svatý:)

pokoj s tebou;

téma, které se ti chystám zjevit ke slávě a dobrodiní Církve, té Církve, kterou Kristus vykoupil Svou Vlastní Krví, bude jedním z nejvznešenějších témat o Mně Samém;

je nutné, abych tato bohatství zjevil tvým bratřím a sestrám, aby se také oni živili z tohoto nevyčerpatelného bohatství, které prýští v hojnosti k užitku Církve; useber své myšlenky a obrať nyní plně svou pozornost ke Mně;1

k tomuto vznešenému tématu, které ti božským způsobem zjevím, Mi budeš muset dovolit, abych pronikal tvůj intelekt a dal ti jemné světlo porozumění; skloním se ve Své dobrotivosti, abych mluvil nejen k tobě, ale Zázrak Sám udělí Své Poznání celému lidstvu;

hle, Ženich se nad tebou sklání, aby vám všem sděloval slova Života, která vás všechny ozdobí královským purpurem; když otevřete svá srdce, obdržíte ode Mě skrze milost posvěcující milosti, které oživí vaši duši a povedou vás k dokonalosti;

ti, kteří budou číst tato slova Života, ale nejsou připraveni a nejsou v pravdě, budou všechno vidět jako nesmysl, neboť si navykli neplodně kráčet, nebudou dotčeni;

ale co se týče těch, kdo hledají Ráj v prostotě srdce a kdo Mě nepokoušejí, vyleji na ně Své Světlo a Své Paprsky a osvítím je;

pak si v nich udělám cestu a očistím je; a když pak s chvěním začnou vypočítávat svou nečistotu a hříchy, s nářkem, který se bude ozývat více než křik novorozence, zrodí se v nich nový život ve Mně a oni se vzdají Žárlivé Lásce;

až je dobudu Blažeností, budu do nich plynout jako oživující Řeka; Můj oživující průchod v nich nezůstane bez povšimnutí; nebudu jako loď, která proráží vzdouvající se vlny a nezanechává žádnou viditelnou stopu, nebo jako pták, který létá ve vzduchu a nezanechává žádný důkaz nebo znamení svého průletu;

přijdu k nim, uzavřu s nimi sňatek a obléknu je do Krista; proměním jejich duši v Ráj, protože budou v sobě nosit Boha jako svou Svítilnu; to bude znamení, které jim dám ve Své nepřemožitelné Svatosti;

zůstanu v nich, a budu se o ně starat; já Sám budu Tím, kdo je oděje do svatebních šatů; a budu je korunovat Svým Božstvím, nádhernou královskou Korunou, diadémem krásy z Ruky Nejsvětější Trojice; nikdo není hoden takových milostí; ale ve Své nevýslovné Lásce jsem řekl: „noc nyní musí ustoupit světlu, neřest ctnosti;“ budu pracovat v jejich duši, aby jejich bohatstvím byla umírněnost, prozíravost, spravedlnost a statečnost;

ach, Vassulo, zušlechtím vaše pokolení a dám jim porozumět, že nesmrtelnost spočívá v příbuzenství s Námi, Trojjediným Bohem; co má větší cenu než toto Dílo Milosrdenství, které v nich budu konat Já, Bůh? pak, až do těchto duší vdechnu Život, sešlu ze Svého trůnu slávy Moudrost, aby se stala jejich Zázrakem;

pak všechno, co se v neplodnosti této země za všechna ta léta obrátilo v popel, Já ve Své božské dobrotivosti oživím, dám ožít a rozkvést každému, kdo chce; generace, říkám ti, že oplodněna Mými hřejivými paprsky Světla, budeš zbožštěna a proměněna v Našem Trojičném Božství;

dnes, Má Vassulo, každý vidí tak daleko, jak je schopen vidět, ale až vámi všemi projdu, nebudete omezeni a nebudete vidět způsobem jako nyní, ale naprosto nevýslovným způsobem a zcela božsky budete vidět v Mém Světle, které proniká i skryté věci Boží, protože budete vidět věci v Mé záři;2 celé vaše tělo bude zářit oslnivým Světlem; Já budu Svítilnou vašeho těla,3 která je bude naplňovat krásami Našeho Království, jíž je: poctivost, jemnost, láska, milosrdenství, radost, pokoj, trpělivost, pravdivost, dobrota a laskavost;

od začátku jsme vás utvořili podle obrazu Své Vlastní Přirozenosti; řekli jsme: „učiňme člověka jako Náš Vlastní Obraz, ano, k Naší podobě;“ ale ďáblova závist vám všem způsobila smrt;

dnes země sténá bolestí, sama se trestá, vzdychá a pláče, vyčerpaná tím, že už není, zalitá slzami a dusící se nedostatkem vzduchu,4 plesniví ve svém nitru a hnije ve svých útrobách; ano, přestali jste být…

pojď, Má Vassulo, to zatím stačí; buď se Mnou jedno!

(Zde Duch Svatý přerušil Své božské diktování a dal mi na srozuměnou, že ve Svém Poselství bude pokračovat později. Viz poselství ze 7. června 1998.)


1 To bylo řečeno mně.
2 Duch Svatý nám prorocky ohlašuje „epochu Ducha“.
3 Srov. Mt 6,22-23.
4 Pochopila jsem to následovně: země se dusí, protože brání Duchu Svatému, aby v nás svobodně působil. Skutečně můžeme říci, že tato generace potlačuje Ducha Svatého mimořádným způsobem.