4. prosince 1996
(Las Vegas)
Můj Pane, miluji Tě.
ach, Vassulo, zvu tě, aby sis odpočinula v Mém Nejsvětějším Srdci;
pojď, dítě Mého Otce, pojď, Já jsem tvůj Bůh, Já jsem tvá Skála, tvůj úděl; ten jediný, který tě pozvedl Moudrostí pro Svou Slávu; byl jsem to Já, kdo tě něžně vedl a dával ti rady Svým Srdcem…
Ó, Vassulo,1 tam venku, ve světě, je nespočet duší, které umírají, a Mé Srdce se svírá bolestí a jsem nesmírně sklíčen pohledem na tyto umírající duše…2 Vassulo, chtěla bys Mi přinést více obětí, abych tyto duše mohl přivést domů? ano, do Mého Nejsvětějšího Srdce?
Ano, Pane ….
vlož tedy do Mě svou důvěru; neunav se prací pro Mě a se Mnou; umenšuj se, aby tě Můj Duch vedl tam, kam Já chci, abys šla; hlásej Mé Jméno s chvalozpěvem všem národům, ke kterým tě posílám v Moci Mého Svatého Ducha; nepouštěj se Mé Ruky; dovol Mi, abych držel tvou ruku ve Své;
pojď, tvůj Věrný Bůh je ve Své Věrné Lásce s tebou; žehnám ti, drahá duše; nyní jdi, připoj se k jejich modlitbám a připomeň jim, že Bůh, po kterém touží, je vždy s nimi a žehná každému z nich; přebývej navždy v Mém Nejsvětějším Srdci, modli se za obrácení duší a buď stálá ve své věrnosti, jako Já jsem Věrný; ic
